Potravinové alergie

Potravinové alergie

Nežádoucí reakce na konzumaci určité potraviny mohou být různého druhu a lidé často zaměňují potravinové alergie s potravinovými intolerancemi. Pojďme si proto nejprve vysvětlit, jaký je mezi nimi rozdíl. Naše zdravotní potíže bychom ale měli vždy konzultovat s lékařem, který stanoví, zda se ve v našem případě jedná o potravinovou intoleranci nebo potravinovou alergii.

Potravinová intolerance

je způsobena metabolickou poruchou, která vede k tomu, že naše tělo není schopno vyrobit dostatečné množství určitého enzymu, tedy látky, která se podílí na zpracování některé složky potravy. Intolerance je vlastně snížená schopnost těla rozložit určitou část potraviny na menší částečky, které pak naše tělo dokáže využít pro stavbu našich buněk a jejich fungování. Konzumace netolerované potraviny, nám může nejčastěji způsobit nejrůznější zažívací obtíže např. nadměrnou plynatost, nevolnost, bolesti břicha, zvracení či průjmy, ale časté jsou i kožní projevy či dýchací obtíže. Intenzita potíží souvisí s množstvím snědené potraviny. Příkladem potravinové intolerance může být intolerance laktózy způsobená nedostatkem enzymu, který štěpí tento mléčný cukr.

Potravinová alergie

je způsobena nepřiměřenou reakcí našeho imunitního systému na určitou složku či složky potravy, které náš imunitní systém mylně vyhodnotí jako škodlivé. Tělo tuto složku v potravině tzv. alergen považuje za svého „nepřítele“ a začne proti němu bojovat. Vzhledem k tomu, že však jde o látky neškodné, jsou alergické reakce nežádoucí, protože zbytečně poškozují náš organizmus. Alergie je tedy místní (lokální) nebo celková (systémová) obranná reakce našeho imunitního systému na potravinové alergeny. Spektrum projevů potravinové alergie je velmi široké a může postihovat nejen trávicí trakt, ale nejčastěji také kůži a dýchací cesty. Systémová alergická reakce se nazývá anafylaxe. V závislosti na míře závažnosti může vyvolat kožní reakce, zúžení průdušek, otok, snížení krevního tlaku a dokonce i smrt. Nejtěžší život ohrožující formou anafylaktické reakce je anafylaktický šok. V tomto případě je nutné okamžitě zavolat rychlou záchranou pomoc a resuscitovat tzn. udržet srdeční činnost a dýchání. K vyvolání alergické reakce stačí i velmi malé množství alergenu. Příkladem potravinové alergie může být alergie na bílkovinu kravského mléka.

Výskyt potravinových alergií

Potravinovou alergií trpí přibližně 3-6 % populace a je častější u dětí než u dospělých a lidí s tímto typem alergií stále přibývá. Nejvíce se potravinové alergie vyskytují v kojeneckém věku, kde postihují 6 až 8% kojenců. Z některých druhů potravinových alergií většina dětí „vyroste“, tedy v pozdějším věku či v dospělosti u nich alergie vymizí. Typickým příkladem takových alergií jsou zejména alergie na bílkovinu kravského mléka, alergie na vejce a alergie na pšeničnou mouku. Naopak alergie na ořechy, arašídy, ryby, mořské plody a semena bývají u většiny lidí celoživotní. Potravinová alergie však může vzniknout v jakémkoli věku.

Nejčastější potravinové alergeny

Za většinu potravinových alergií je zodpovědných 8 potravin: 

• kravské mléko (spíše u dětí)
• slepičí vejce (spíše u dětí)
• pšenice
• sója
• arašídy
• ořechy 
• ryby
• korýši a měkkýši

Českým specifikem je alergie na mák, ale můžeme se setkat také s alergií na jiná semena, např. sezam nebo hořčici, dále na ovoce a zeleninu. Vzácnější je alergie na červené maso (např. vepřové a hovězí) nebo drůbeží maso.

Diagnóza potravinové alergie

Diagnóza potravinové alergie patří do rukou odborníka, tedy praktického lékaře či pediatra, kteří nás případně odešlou na specializované vyšetření do ordinace alergologa. Součástí stanovení diagnózy je rozhovor s lékařem, který s námi prodiskutuje naše obtíže a jejich případnou souvislost s konzumací určitých potravin. Pro potvrzení či vyloučení potravinové alergie využívají alergologové kombinaci a správné vyhodnocení více různých vyšetření, např. kožních testy a vyšetření krve na „standardní alergeny“. U potravinových alergií je stanovení diagnózy většinou komplikovanější než u některých jiných typů alergií, protože musíme společně s lékařem najít alergen, který u nás alergickou reakci vyvolává, což může být velmi problematické. Lékař nás proto může požádat, abychom si vedli stravovací deník a zaznamenávali si následné reakce na zkonzumovanou stravu.

Léčba potravinové alergie

Jedinou léčebnou možností je vyloučení potravin, které potravinový alergen či alergeny obsahují, z naší stravy tzv. eliminační dieta. Sestavení vhodného jídelníčku ale není vůbec jednoduché, protože musíme vědět, kterým potravinám se máme vyhýbat, neboť obsahují právě „náš“ alergen. Navíc odstraníme-li takové potraviny z naší stravy, mohou nám chybět důležité živiny, ale i další nezbytné látky, jako jsou třeba vitaminy a minerály.  Proto bychom se měli obrátit na lékaře dietologa či nutričního terapeuta, který nám pomůže sestavit vhodný jídelníček a poradí nám, jakým potravinám se máme vyhýbat a které potraviny je vhodné do naší stravy naopak zařadit.

Pro zmírnění některých projevů potravinové alergie, jako je svědění či kopřivka, nám lékař může předepsat léky označované jako antihistaminika.