Zdraví střev
Zdraví střev hraje důležitou roli
pro správné fungování těla i psychiky.
Procesy trávení a vstřebávání
V tenkém střevě se vstřebávají živiny (bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny),
které se pak
transportují do všech buněk těla.
Tenké střevo je zodpovědné za větší část trávicího procesu. Svaly v tenkém střevě promíchávají předtrávenou potravu s pankreatickou šťávou a žlučí a dále tráví tráveninu. Během toho dochází ke stahům stěn tenkého střeva, které posouvají potravu dále.
Tato dlouhá cesta dává tělu dostatek času na vstřebání různých živin přes sliznici tenkého střeva
do
krevního oběhu. Jakmile se živiny dostanou do krevního oběhu, přenáší se do jater, kde se
zpracují a
poté rozvedou do všech buněk v těle.
V tlustém střevě (tračníku) se vstřebává voda a minerální složky.
Vše, co se nevstřebá v tenkém střevě, končí v tlustém střevě. V této fázi se vstřebává voda a
minerální složky, například sodík, zatímco zbytky potravy se vylučují ve formě stolice.
Když se potrava pohybuje trávicím traktem příliš pomalu, tlusté střevo absorbuje příliš mnoho
vody. Výsledkem je tvrdá, suchá stolice, která se obtížně vylučuje.
Zdravá střeva a imunita
Mikroorganismy ve střevech pomáhají správné činnosti imunitního systému. S tělem se poprvé
setkávají při narození, kdy se začíná vytvářet naše mikroflóra.
Správné složení střevních mikroorganismů, mezi nimiž převažují prospěšné bakterie, podporuje a
reguluje činnost imunitního systému. Spolu se sliznicí trávicího traktu tak střevní mikroflóra
tvoří důležitou obrannou linii organismu proti patogenům.
Spojení střeva–mozek
Střevní mikroflóra hraje klíčovou roli při udržování rovnováhy střev i celého těla. Stav střev
ovlivňuje stav mozku, což dokládá existence spojení mezi trávicím traktem a nervovou soustavou –
tzv. osy střevo-mozek. Mikroorganismy, které osídlují naše střeva, mohou proto ovlivňovat
činnost nervové soustavy, a tím i náš duševní stav.
Zdravá střeva mohou pomáhat předcházet depresím a úzkostem. Výzkumy také ukazují souvislost mezi
špatnou stravou, stresem a změnami ve složení střevní mikroflóry. To se může promítat i do
fungování mozku.
Příjem vlákniny a cukrovka
Dostatek vlákniny má vliv nejen na správnou funkci střev, ale také zabraňuje prudkému zvýšení
hladiny cukru v krvi po jídle.
To může být důležité hlavně pro osoby s cukrovkou nebo prediabetem – tedy stavem, kdy je hladina
cukru v krvi vyšší obvykle, ale ještě nedosahuje hodnot typických pro cukrovku 2. typu. Dostatek
vlákniny navíc může pomoci předcházet vzniku inzulínové rezistence.
Na čem závisí zdraví našich střev?
- Příjem vlákniny včetně prebiotické vlákniny. Je totiž potravou pro mikroorganismy, které žijí v našich střevech. Ty ji rozkládají, získávají z ní energii a tím podporují nejen vlastní růst, ale i imunitní systém a správnou funkci střev. Během tohoto procesu vznikají také mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které podporují růst prospěšných mikroorganismů. Vláknina navíc zabraňuje onemocněním, jako je zácpa nebo průjem. Tato složka se vyskytuje zejména v celozrnných produktech, luštěninách, zelenině, ovoci a také v různých druzích ořechů. Více informací o vláknině najdete zde.
- Příjem probiotik. Tyto látky podporují růst prospěšných střevních bakterií. Prebiotika a probiotika se často používají k obnově přirozené střevní mikroflóry, např. po léčbě antibiotiky. Zdrojem probiotik jsou zejména fermentované mléčné výrobky, jako je jogurt, kefír nebo podmáslí, a také kvašené ovoce a zelenina.
- Pitný režim. Dostatek tekutin zvyšuje účinnost vlákniny ve střevech, podporuje správné trávení a usnadňuje vyprazdňování.
- Pohyb. Pravidelné cvičení zlepšuje pohyblivost střev, pomáhá udržovat hmotnost a snižuje riziko vzniku metabolických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu, obezita, ateroskleróza nebo hypertenze.
- Duševní zdraví. Lidé, kteří nejsou vystaveni dlouhodobému stresu, méně často trpí onemocněními, jako jsou průjmy, bolesti břicha nebo syndrom dráždivého střeva.
Co narušuje funkci střev?
- Nezdravé stravovací návyky. Strava chudá na vlákninu a naopak bohatá na tuky a jednoduché cukry může narušit normální střevní peristaltiku a zvyšuje riziko výskytu častých trávicích potíží, např. zácpy. Také omezuje rozvoj prospěšné střevní mikroflóry, protože neposkytuje dostatek látek, které vznikají například fermentací vlákniny.
- Dlouhodobý stres. Dlouhodobé psychické napětí může ovlivňovat činnost trávicího systému a přispívat k potížím, jako jsou bolesti břicha, průjmy nebo jiné zažívací problémy.
- Antibiotika a některé léky. Antibiotika mohou narušit rovnováhu střevní mikroflóry a tím i její normální funkci, což často vede k trávicím potížím, například průjmům. Na složení střevní mikroflóry mohou mít vliv i některé léky, jako jsou nesteroidní protizánětlivé léky nebo inhibitory protonové pumpy.
- Alkohol. Nadměrná konzumace alkoholu vede k narušení střevní mikroflóry a mění její složení. To může negativně ovlivnit trávení.
- Civilizační choroby, včetně nadváhy/obezity, cukrovky 2. typu. Tyto poruchy, často spojene se špatnými stravovacími návyky, mohou narušovat střevní motilitu a měnit složení střevní mikroflóry.
- Sedavý způsob života. Nedostatek pohybu zpomaluje činnost střev a zhoršuje jejich celkový stav. Dlouhé sezení, typické například při kancelářské práci, může vést k zažívacím potížím. Ke zlepšení stavu střevní mikroflóry stačí krátká procházka nebo jóga o přestávce v práci.
- Těhotenství. V tomto období dochází ke změním hormonálních hladin, které mohou zpomalovat střevní peristaltiku a ovlivňovat trávení.
- Stáří. S vyšším věkem se často mění složení střevní mikroflóry a zpomaluje trávení. Příčinou bývá nejen nižší fyzická aktivita, ale i jednostranná či nedostatečná strava.
Jak tedy začít pečovat o zdraví střev? Především je třeba dbát na dostatečný přísun vlákniny.