Kelímek s nakrájeným ovocem

Seznamte se s vlákninou

Vláknina je polysacharid, nestravitelná složka rostlinné stravy, kterou lidské tělo nedokáže rozložit.

Vláknina je nezbytná a užitečná v tlustém střevě.

Dělí na dvě skupiny: rozpustnou a nerozpustnou. Většina potravin rostlinného původu obsahuje v různém poměru jak nerozpustnou, tak rozpustnou vlákninu.

Jaké jsou rozdíly mezi
rozpustnou a nerozpustnou vlákninou?

ROZPUSTNÁ VLÁKNINA

opravit-zkontrolovat
Rozpouští se ve vodě
opravit-zkontrolovat
opravit-zkontrolovat
Šetrnější pro trávicí soustavu
opravit-zkontrolovat
opravit-zkontrolovat
Snižuje hladinu glukózy a cholesterolu v krvi
opravit-zkontrolovat
opravit-zkontrolovat
Prodlužuje pocit sytosti
opravit-zkontrolovat
opravit-zkontrolovat
Jednotlivé druhy (např. PHGG) jsou prebiotické
– stimulují růst prospěšných střevních bakterií
opravit-zkontrolovat

NEROZPUSTNÁ VLÁKNINA

Nerozpustná ve vodě
Nesprávná kontrola
Více dráždí trávicí soustavu
Nesprávná kontrola
Působí rychle
opravit-zkontrolovat
Pomáhá zvyšovat objem stolice
opravit-zkontrolovat
Menší schopnost zadržovat vodu
než urozpustné vlákniny
Nesprávná kontrola

Záleží na druhu vlákniny?

ROZPUSTNÁ
VLÁKNINA

Vyznačuje se schopností rozpouštět se ve vodě a vytvářet gelovité látky, které chrání stěny trávicího traktu. Zároveň podporuje růst a obnovu buněk střevního epitelu.
V tlustém střevě prochází fermentací, při níž vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Ty pomáhají udržovat správný poměr mezi prospěšnými a škodlivými bakteriemi.

Kromě toho tato vláknina bojuje proti zácpě a může mít také vliv na snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi.

Dále rozpustná vláknina zpomaluje průchod potravy trávicím traktem, a tím zajišťuje delší pocit sytosti.

Příkladem rozpustné vlákniny je PHGG neboli částečně hydrolyzovaná guma guar. PHGG je rostlinná vláknina přírodního původu s širokým spektrem účinků. Od ostatních rostlinných vláknin se liší schopností snižovat nadýmání, bolesti břicha nebo plynatost.

NEROZPUSTNÁ
VLÁKNINA

Nerozpouští se ani nepodléhá trávení. Podporuje pohyb střev (peristaltiku) tím, že mechanicky stimuluje stěny tlustého střeva. Působí také jako stimulátor žvýkací funkce a zlepšuje rytmus vyprazdňování.




Proč potřebujeme vlákninu?

Tác s celozrnnými potravinami, ořechy a ovocem.

Prevence zácpy

Vláknina ve stravě hlavně pomáhá udržovat správnou funkci střev a předcházet problémům, jako je zácpa.

Podporuje pohyb potravy trávicím traktem a zadržuje vodu, takže stolice zůstává měkčí a snadněji prochází střevy.
Dostatečný příjem vlákniny každý den pomáhá udržovat pravidelné vyprazdňování a předchází nepříjemným pocitům a frustraci, které zácpu často provázejí.

Aby vláknina správně fungovala, je důležité také pít dostatek vody. Kombinace vlákniny a tekutin je nejúčinnější prevencí i podporou léčby zácpy.

Tác s celozrnnými potravinami, ořechy a ovocem.

Podle doporučení Světové gastroenterologické organizace (WGO) je zvýšený příjem vlákniny doporučován jako první volba při léčbě zácpy před použitím jiných opatření.

Zelené a bílé kapsle s doplňky stravy na světlém pozadí.

A co projímadla?

Je dobré mít na paměti, že časté užívání projímadel může paradoxně zácpu zhoršovat. Po jejich dlouhodobém používání totiž dochází k odvodnění organismu a úbytku důležitých minerálních látek, a navíc mohou být návyková.

Bezpečnější a přirozenější cestou, jak podpořit trávení, je zvýšit příjem vlákniny. Na rozdíl od projímadel není návyková, nezpůsobuje „lenivění“ střev a pomáhá obnovit jejich přirozenou funkci.

Vláknina PHGG je kromě toho vhodná pro dospělé, těhotné ženy, starší osoby, ale také pro pacienty po operacích či na jednotkách intenzivní péče.

Muž stojící venku a dívající se do dálky.

Jaké další výhody může mít obohacení stravy o vlákninu?

Klinické studie ukazují, že strava bohatá na vlákninu dlouhodobě snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu, srdečních onemocnění, rakoviny tlustého střeva, mozkové mrtvice, obezity a zvýšené hladiny cholesterolu v krvi.

Kromě toho mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které vznikají při rozkladu vlákniny, zvyšují odolnost organismu tím, že omezují růst patogenů. Zajišťují také rovnováhu zánětlivých reakcí v těle, zlepšují zdraví střev a zmírňují průběh mnoha onemocnění. Právě příjem vlákniny ve formě PHGG navíc jejich tvorbu zvyšuje..

Muž stojící venku a dívající se do dálky.

Kolik vlákniny potřebujeme?

Správné množství vlákniny nám může pomoci zlepšit kvalitu našeho života a snížit riziko vzniku onemocnění, jako je zácpa, obezita, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární onemocnění a rakovina tlustého střeva.

minimálně

25 g

vlákniny denně

Kolik vlákniny bychom tedy měli každodenně zkonzumovat?

Doporučení mezinárodních institucí zaměřených na výživu po celém světě se poněkud liší.

Pokud jste zdravý dospělý člověk, Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje konzumovat s jídlem přibližně 25 g vlákniny denně.

Podle výživových norem pro polskou populaci z roku 2020 by měl dospělý člověk denně zkonzumovat minimálně 25 g vlákniny, aby se chránil před nemocemi souvisejícími se stravou a zácpou.

A co děti?

Nejnovější výživové normy pro polskou populaci doporučují následující denní příjem vlákniny pro děti:

DOPORUČENÝ DENNÍ PŘÍJEM VLÁKNINY

Graf doporučeného denního příjmu vlákniny podle věku dětí a dospívajících. Graf doporučeného denního příjmu vlákniny podle věku dětí a dospívajících.




Zdroje vlákniny

Dobrou zprávou je, že vláknina je součástí běžně dostupných potravin. Hlavními zdroji vlákniny jsou:

Různé obiloviny nasypané v miskách shora.

Celozrnné výrobky

Tradičně se mnoho potravinářských výrobků z obilných surovin (pšenice, žito, oves, ječmen, rýže atd.) vyrábí z jejich očištěných, „bílých“ variant, které jsou zbavené vnějšího obalu (otrub) i klíčku.

Tyto části zrna jsou však vynikajícím zdrojem vlákniny a mnoha živin. Jednoduchý způsob, jak zvýšit denní příjem vlákniny, je zařadit do jídelníčku celozrnné výrobky, například celozrnný chléb, vločky a těstoviny, hrubou kaši nebo a hnědou rýži.

Různé obiloviny nasypané v miskách shora.
Různé druhy čerstvé zeleniny a ovoce shora.

Zelenina a ovoce

Všichni víme, že ovoce a zelenina jsou dobrým zdrojem vitamínůa minerálů, ale také zdrojem vlákniny.

Podle Světové zdravotnické organizace „konzumace alespoň 400 g nebo pěti porcí ovoce a zeleniny denně snižuje riziko chronických onemocnění a pomáhá zajistit dostatečný denní příjem vlákniny“.

Množství vlákniny přijímané v ovoci a zelenině můžete zvýšit také jejich omytím a konzumací se slupkou, bez loupání.

Směs luštěnin a semen v kulatých miskách shora

Semena luštěnin

Mezi luštěniny patří například čočka, cizrna, hrách, fazole nebo sója. Můžete je jíst samotně nebo přidávat do pokrmů, například polévek, dušeného masa nebo salátů. Jako zdroj bílkovin s nízkým obsahem tuku je lze použít i jako náhradu masa v celé řadě receptů.

Směs luštěnin a semen v kulatých miskách shora
Kruhový graf porovnávající doporučený a skutečný příjem vlákniny.

Jaký je váš průměrný příjem vlákniny?

Průměrný příjem vlákniny u dospělých je 15,8 g denně oproti doporučeným 25 g. Proč se řadě z nás nedaří tohoto cíle dosáhnout?

Důvodem může být postupný vývoj našich stravovacích návyků.Ještě před několika generacemi lidé jedli více obilovin, zeleniny, luštěnin a žitného chleba. Dnes jich jíme mnohem méně, častěji volíme bílé pečivo a jen zřídka saháme po ovoci a zelenině nebo luštěninách.

Kruhový graf porovnávající doporučený a skutečný příjem vlákniny.


Jak zvýšit množství vlákniny ve stravě?

Pokud trpíte zácpou nebo nemáte ve stravě dostatek vlákniny a chcete její příjem zvýšit, dělejte to postupně. Nejúčinnější je postupně zvyšovat množství výše uvedených potravin v každodenním jídelníčku.

Pokud si všimnete, že větší množství určité potraviny komplikuje vaše trávení, zkuste sníst menší množství nebo vyzkoušejte jiný zdroj vlákniny. Vaření usnadňuje příjem vlákniny, proto je lepší začít s vařenou, nikoli syrovou zeleninou.

VÝROBKY S NEJVYŠŠÍM OBSAHEM VLÁKNINY G / 100 G*

Sloupcový graf s potravinami s nejvyšším obsahem vlákniny na 100 gramů. Sloupcový graf s potravinami s nejvyšším obsahem vlákniny na 100 gramů.


Způsoby, jak zvýšit denní příjem vlákniny

  1. Jezte více zeleniny s vysokým obsahem vlákniny, například brokolici, mrkev, kedlubnu, artyčoky a růžičkovou kapustu.
  2. Jezte více celozrnných potravin – jako třeba hnědá rýže, celozrnný chléb, vločky a těstoviny, hrubé kaše – místo zpracovaných potravin.
  3. Přidávejte si do salátů a jogurtů sušené ovoce a ořechy
  4. Jezte luštěniny, například fazole a čočku, alespoň jednou týdně.
  5. K snídani si dopřejte otruby nebo ovesné vločky.
  6. Jezte 5 porcí ovoce a zeleniny (nejlépe 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce) denně.
  7. Nezapomínejte na dostatečný příjem tekutin (1,5–2 litry denně).